Černínská zahrada

Černínská zahrada přísluší ke stejnojmennému paláci, který stojí na pražském Loretánském náměstí. Ten v současnosti slouží coby sídlo Ministerstva zahraničí ČR. Práce na budování zahrady započaly již roku 1693. Palác si dal postavit hrabě Jan Černín z Chudenic, který nákladnou stavbou tak mínil upevnit moc svého rodu vůči Habsburkům, paradoxně se ovšem nedožil závěru její realizace.

Pokračovat v ní museli dědicové slavného šlechtického rodu, dokončil ji až Černínův vnuk v období vrcholného baroka.

Rukopis slavných osobností:

Návrhu zahrady se ujal slavný italský architekt Francesco Caratti, vybudována byla na ose kolmé vůči paláci. Svůj rukopis tu ovšem ponechaly i další významné osobnosti uměleckého světa. Jednak to byl Domenico Rossi a po něm zde působil také František Maxmilián Kaňka. Z jeho dílny pochází zdejší letohrádek. Ten se zrodil v roce 1774. Slavní umělci navíc spolupracovali s mnoha dalšími předními postavami.

Historie a současnost zahrady:

Zahrada se rozděluje na dvě části, postupně směrem k severu navíc klesá. Ta starší je uspořádaná geometricky se čtyřmi terasami a má půdorys trojúhelníku. Vede do ní palácové schodiště, a to až k terase horního bazénu, za ním byste objevili dolní kaskádovou kašnu a pavilonek.

Naproti tomu novější část zahrady už striktní geometrické uspořádání postrádá. Charakteristické je pro ni krom keřů také množství stromů, jako jsou buky, jinany či javory.

V 19. století si Černínská zahrada prošla proměnou. Rekonstrukce jí vdechla tvář anglického parku, o století dříve totiž byla citelně poničena důsledky války a potřebovala tedy obnovu. Současná tvář však pochází ale až z období mezi lety 1994 a 1997. Podíleli se na ni architekti Zdeněk Kuna a Jaroslav Zdražil a zahradní inženýrka Vítězslava Ondřejová.

Celková výměra činí 1,7 ha a ačkoli slouží primárně potřebám ministerstva, od roku 2011 se rovněž dočkala i zpřístupnění veřejnosti.

Poloha zahrady, zdroj mapy - openstreetmap.org