Národní přírodní rezervace Červené blato na Třeboňsku

Většina území jihočeského rašeliniště na hranici CHKO Třeboňsko je chráněna jako Národní přírodní rezervace. Vstup je možný pouze po značeném okruhu naučné stezky. Jde se po rovině, ale okruh je poměrně dlouhý, asi 4 km. Když připočítáme čas na alespoň zběžné prohlédnutí naučných cedulí a obdivování přírodních zajímavostí, rodiny s dětmi by měly počítat přibližně s dvěma, raději třemi hodinami na návštěvu. Klikatá cesta je však zábavná a díky dobrodružnosti a různorodosti okolí budou z výletu nadšené i malé děti.

Cesta a parkování

Červené blato leží u hlavní silnice přibližně v polovině cesty mezi Třeboní a Novými Hrady. Z Českých Budějovic je to asi 35 km, ale na cestu autem je dobré počítat alespoň s tři čtvrtě hodinou. Parkování pro několik aut je vyhrazené přímo na louce u silnice. V případě, že je toto parkoviště obsazeno nebo ve vlhkém počasí rozbahněno, je možné zaparkovat na velkém asfaltovém parkovišti u penzionu vzdáleném 300 m a případně zde využít i možnost občerstvení.

Pěší prohlídka

Velkou část okruhu tvoří úzké chodníčky z dřevěných prken, takže není možné trasu projet na kole nebo s kočárkem. Parkovací místo pro kola je na hranici rezervace. Hlavní okruh je jednosměrný. Díky tomu není problém s vyhýbáním a ani při velké návštěvnosti se s lidmi téměř nepotkáte. Na několika místech můžeme využít turistické přístřešky a lavice. Uprostřed okruhu je terasa s posezením a vyhlídkou na porost suchopýru.

Rostlinné bohatství

Procházíme krásným lesem s borovicí blatkou s bohatým podrostem vzácného rojovníku bahenního s velmi specifickou příjemnou vůní květů i listů. Přes nízkou druhovou diverzitu je prostředí obdivuhodné. Při pohledu na zakrslé zkroucené stromy, bohatou vrstvu vlhké rašeliny, stoky a tůně s tmavou vodou si připadáme jako v jiném světě, třeba v severské tajze.

Živočišná říše

Žije zde také mnoho vzácných druhů živočichů, ale kvůli poměrně velké návštěvnosti spatříme spíše jen zástupce bezobratlých. V létě se na chodníčcích často vyhřívají ještěrky a hadi, můžeme je zahlédnout než bleskově zmizí před naším krokem. V zimě zase ve sněhu spatříme stopy majestátních jelenů nebo někdy i vlků.

Návštěva je vhodná v kteroukoli roční dobu, ale nejvíce smyslových prožitků získáme za plného rozkvětu rojovníků a největšího výskytu plodů suchopýrů, které vypadají jako bavlněné bambulky – většinou na začátku června.

Autor: Petra Kotilová