Františkánská zahrada v Praze je vítaným osvěžením uprostřed rušného města

Oáza klidu plná zeleně, květin a romantických zákoutí v srdci metropole? To je Františkánská zahrada v Praze. Místo vybízející k poklidným procházkám a načerpání energie nabízí svou poklidnou náruč už několik století, dříve sloužilo jako užitková zahrada karmelitánům a později františkánům. Dnes zahrada slouží jako místo k odpočinku, které se nachází mezi Jungmannovým a Václavským náměstím na Novém Městě.

V zahradě zanechali stopy nejen františkáni, ale i němečtí okupanti

Park o rozloze zhruba 0,6 hektaru je schován uprostřed městské zástavby a pro neznalého člověka je tak velice milým překvapením uprostřed rušné a chaotické Prahy. Místo, kde jsou dnes pěstěné keře, růžové i bylinkové záhonky, dětské hřiště nebo fontána, bylo zřízeno v roce 1347 jako užitková zahrada pro řád karmelitánů při kostele Panny Marie Sněžné.

Na počátku 17. století převzali zahradu františkáni, díky nimž zahrada vzkvétala po další roky, až nakonec dostala v období rozkvětu baroka pravidelný a honosný vzhled inspirovaný francouzskými barokními zahradami.

Františkánská zahrada má téměř pravidelný čtvercový půdorys a je přístupná z Vodičkovy ulice, pasáží Alfa či Světozor, nebo průchody z Jungmannovy či Palackého ulice. V zahradě kdysi rostly ovocné stromy, zelenina a plno bylinek, stejně jako mnoho květin sloužících pro účely navazujícího hřbitova.

V roce 1604, kdy zahradu převzal řád františkánů, byla přestavěna do renesančního stylu a vzniklo zde několik staveb. V období baroka přibyla barokní kaple a v novodobých dějinách za druhé světové války zde bohužel vznikly i k okolí dvě naprosto necitlivé hasičské nádrže pro účely německých okupantů. Ty byly zasypány až v 80. letech 20. století.

Zahrada je otevřená celoročně, slouží maminkám s dětmi i unaveným byznysmenům

Ještě do roku 1950 byla zahrada běžné veřejnosti nepřístupná, od této doby je však průchozí celoročně, zavírá se pouze na noc. Poklidné místo nabízí lavičky k posezení například při poledním obědě, když si zaměstnanci z okolních kanceláří potřebují odpočinout od zvuků kopírek a světel počítačových monitorů.

Díky dětskému hřišti je parčík oblíbený i maminkami s dětmi a pro věčně spěchající obyvatele Prahy je příjemnou průchozí cestou z Jungmannova na Václavské náměstí. I když zde bývá díky těmto chodcům někdy rušno, dřevěné altánky porostlé růžemi, zvuk zurčící fontány nebo pohled na voňavé bylinkové záhonky je pohlazením na duši pro každého, kdo tudy projde nebo se alespoň na chvíli zastaví.

Autor: Eliška Střelková