Martinská ulice na Starém Městě

Další z ulic, kterou na Starém Městě v Praze navštívíme, je ulice Martinská. Nejvýznamnější stavbou v této ulici je stavba sakrální, a to kostel svatého Martina ve zdi. A nejen proto, že je ulice po něm pojmenována. Věnujme tedy kostelu větší pozornost:

Vznik kostela se datuje k roku 1178, kdy byl postaven jako farní kostel v takzvané osadě Újezd. Ta byla ve 13. století, v době kdy se budovaly městské hradby, rozdělena na část vně hradeb, to bylo Nové Město a část s kostelem patřila ke Starému Městu. Ke svému zvláštnímu přídomku přišel kostel podle toho, že se jednou svou stěnou přímo dotýkal hradební zdi.

Kostel byl za dobu svého trvání – tak jako ostatně mnoho jiných budov na Starém Městě – několikrát přestavěn. Původním styl byl románský. V době, kdy vládl Karel IV., byl přestavěn v gotickém slohu. A dnešní podoba, to znamená pozdně gotická, trvá od roku 1488. Kostel byl však jestě jednou restaurován, neboť v roce 1678 vyhořel.

Od roku 1414 se v kostele podávala oltářní svátost způsobem podobojí, tedy chlebem a vínem, což dříve příslušelo jen kněžím.  Poprvé byla tato svátost podávána i věřícím farářem Janem z Hradce. V roce 1433 se v tomto chrámu konal Svatomartinský sněm Husitů.

Poloha ulice, zdroj mapy - openstreetmap.org

Ubytování v této ulici přes booking.com

Pověst o zkamenělém chlapci:

Na střeše kostela je umístěn chrlič v podobě malého chlapce. Podle legendy jde o synka jedné vdovy, která, vidouc ho pobíhat po střeše posvátné budovy, zakřičela: „Bodejž bys za ten hřích zkameněl!  A tak se i stalo – než se hoch stačil narovnat, změnil se v kámen.

Vedle kostela najdou zájemci gay saunu Babylonia.

Dalším budovou s několikerou přestavbou a s pověstí je Dům U Černého křížku. Původní gotická stavba prošla přestavbu raně barokní, a to v roce 1678 a samozřejmě po požáru. Další stavební úpravy jsou barokní a klasicistické.

Na nároží domu je umístěn obraz Nejsvětější Trojice. Pod ním bývalo domovní znamení – tabulka s křížem. Pověst praví, že v domě bydlel purkmistr Jiří Šverhamr, který jednou položil doma na stůl propůjčenou městskou pečeť. Jeho žena zrovna koupala dítě ve škopku, a protože plakalo, dala mu pečeť na hraní. Potom ji i s vodou vylila na ulici. Náhodný kolemjdoucí pečeť našel a odevzdal ji na radnici. Konšelé za tuto nesvědomitost nechali purkmistrovi setnout hlavu.

Autor: Jaroslava Linková

Mohlo by vás zajímat:

Mapa městské části Staré Město

Zajímavá místa v našem hlavním městě