Pražská Loreta

Co je Loreta? Nejde o jednu jedinou stavbu, ale hned o celý soubor, který můžete vidět na pražských Hradčanech na Loretánském náměstí.

V původním významu byla tzv. Svatá chýše místo, které obývala Panna Marie. Stavba pak měla být přenesena do Loreta, města v jižní Itálii, čímž ji andělé uchránili před vpádem Saracénů. A na paměť této události posléze vznikla po celém světě řada kopií. Také u nás se jich nachází hned několik, například v Rumburku či v Brně. Tou nejznámější zůstává ovšem bezesporu právě ona Loreta pražská.

Pozoruhodné dílo slavných umělců:

Celý areál nese nezaměnitelnou stopu motivů Panny Marie, kterou má oslavovat. Rozprostírá se na půdorysu čtverce. Vstupuje se do něj skrze barokní průčelí. Na jeho stavbě se podíleli dva slavní čeští architekti své doby, Kryštof Dientzenhofer a později i jeho syn Kilián Ignác, který současně stojí i za návrhem chronologicky poslední stavby celého komplexu - baziliky Narození Páně.

Průčelí je navíc pozoruhodné pro osmibokou věž v jejíž kupoli se ukrývá slavná zvonkohra, která se považuje dokonce za tu největší historickou chrámovou v celé Evropě. Střed celého prostoru tvoří právě replika slavné Svaté chýše. Chýše se dočkala obestavění barokními ambity, stalo se tak v 18. století.

Proslulý Loretánský poklad:

V ambitu se také nachází tzv. Loretánský poklad, po tom svatovítském ten vůbec nejcennější v naší zemi. Jde o sbírku uměleckých liturgických předmětů pocházejících zhruba z období 16.-18. století. Skládá se z darů, jednak od poutníků a jednak od bohatých šlechticů. Patrně za vůbec nejzásadnější předmět v kolekci můžeme považovat diamantovou monstranci, které se říká Pražské slunce. Za návrhem stojí rakouský architekt Johann Bernhard Fischer, podle něj ji zhotovili dvorní vídeňští zlatníci Mathias Stegner a Johann Khünischbauer.

Diamanty, jichž bylo původně více než 6500, pocházejí ze svatebních šatů Ludmily Evy Františky hraběnky z Kolovrat, která je pro tento účel odkázala kapucínům. Nádherný oděv dostala darem, od svého tehdy ještě budoucího manžela,Viléma Albrechta I. Krakowského z Kolowrat. 

 Hotely a hostely v této lokalitě