Cestujeme! Na pořadu dne je ostrov Aruba

Už několikátým dílem vás provázím po karibských ostrovech, které jsme s procestovali. Tentokrát se něco dozvíte o Arubě, ostrově kaktusů, pláží, koz a oslů.

Naše cestování po Karibiku nás zavedlo po měsíčním dobrodružství v St. Martin na ostrov Aruba, autonomní zemi Nizozemského království severně od venezuelského pobřeží. Začátek cesty nebyl moc povzbuzující. Po příjezdu na letiště princezny Juliany v St. Martin jsme zjistili, že let má pět hodin zpoždění. Mírně naše rozhořčení umírnilo to, že jsme dostali vouchery na jídlo a v pěší vzdálenosti je pláž Maho, kam jsme se mohli jít naposledy podívat. Pojedli jsme svou svačinu, zavzpomínali na zážitky a chvíle strávené s dobrou lahví karibského rumu u západů slunce a vyrazili jsme zpět na letiště. Zakoupili jsme si letenky s navazujícím letem z nedalekého ostrova Curaçau. Zaskočilo nás, že i v rámci přestupu na jiný let musíme při opuštění země zaplatit rekreační poplatek. Žádná diskuse samozřejmě k ničemu nevedla, tak se s tím člověk prostě musí smířit a cálovat.

S příletem na Mezinárodní letiště královny Beatrix v Arubě na nás už čekalo usmívající se sluníčko a palmy. Ubytováni jsme byli v příjemném hostelu s hotelovými pokoji a dokonce teplou vodou. Nicméně paní majitelka všem pobyt spíše znepříjemňuje, tudíž raději nebudu ani doporučovat. V hlavním městě Oranjestad není o ubytování nouze, najdete tu spousty hotelů od těch nejluxusnějších po ty skromnější. Všude se dostanete autobusem, takže s dopravou tu není takový problém, jako na některých dalších karibských ostrovech.

Hotely na ostrově Aruba přes web booking.com

Oficiálními jazyky jsou nizozemština a Papiamento (směs několika jazyků). Bez problémů se ale všude domluvíte anglicky nebo španělsky. Místní měna arubský florin je národní měnou, avšak obchodníci raději přijímají americký dolar, v některých obchodech dokonce arubským florinem nezaplatíte vůbec. Pokud tedy máte v plánu vyměnit si nějaké peníze na dovolenou na Arubě, zvolte spíše dolar. Při platbě hotovostí (konkrétně arubským florinem) se nám několikrát stalo, že prodejce chtěl vidět pas a opisoval si údaje. Přišlo nám to dost podivné, ale po delší době na ostrově jsme zjistili, že se zde děje více podivných věcí. Arubská vláda přísně hlídá, aby na ostrov nelegálně nepřicestovali cizinci a především Venezuelané, kteří sem utíkají před nevlídným životem ve své vlasti. Dokonce i venezuelskými turisty je tu opovrhováno a na letišti jsou až nelidsky vyslýcháni a kontrolováni.

Krajina ostrova je jednou velkou rovinou s nejvyšším vrcholem tyčícím se do výšky pouhých 190 metrů nad mořem. Bylo téměř naší povinností, abychom vylezli alespoň na jeden ze tří místních kopečků. Zvolili jsme Haystack Mountain a představte si, že tam až na vrchol vedou betonové schody. To jsme nečekali. Zato nepříjemný vítr, který je pro Arubu typický a který snad nikdy neutichne, jsme očekávali. Výhled z kopce stál za to.

Boží jsou i zdejší pláže. Hned druhý den po příletu jsme se vydali na Eagle Beach, kde jsme si mohli prohlédnout zajímavý národní strom Divi-divi. Dovolenkovou atmosféru tu navozují dřevěné slunečníky s palmovými listy, světlounký písek a úchvatně modrá voda.

Arubu jsme procestovali křížem krážem. Je tu spoustu dalších zajímavých míst, o kterých vám napíšu příště. 

Na závěr bych ráda vzpomněla aktuální situaci na karibských ostrovech, která je spojena s ničivými hurikány. Období hurikánů přichází do Karibiku každým rokem. Turistů je tu v tuto dobu minimálně a místní obyvatelstvo se snaží na zásah hurikánů nejrůzněji připravit. Ovšem nikdo nemohl tušit, že přírodní síly zasáhnout tak ničivě. S napětím sledujeme zprávy od našich karibských přátel z Portorika a především ze Saint Martin, kde hurikán s nadsázkou nenechal kámen na kameni. Mnozí zůstali bez obydlí, pitnou vodu mají pouze lidé s vlastní studnou a na většině území jsou obyvatelé bez elektřiny. Dokážu si představit sama sebe, že bych se na jejich místě už hroutila. Ale Karibčané? Jsou vděční, že oni a jejich rodiny přežili, vzájemně si pomáhají sbírat to, co zbylo z jejich majetků a začínají budovat od začátku. Přijímají s pokorou tento osud a věří, že příště budou lépe připraveni a příroda na ně bude milosrdnější. V některých směrech bychom si z Karibčanů možná měli vzít příklad.

Autor: Lucie Dvořáková

*Přehled last minute zájezdů na Arubu