Exotické Sarajevo

Hlavní město Bosny a Hercegoviny nás mile překvapilo. Očekávali jsme rozbořené staré ošklivé a šedivé město, ale Sarajevo nám ukázalo pravý opak. Poměrně bohaté město pulzuje životem a rozhodně má cizincům, co nabídnout.

Ve městě jsme strávili celý den a pokud bychom měli čas, asi bychom tam ještě zůstali.

Už samotná organizace místních chlapíků na parkovišti při parkování našeho auta přímo v centru Sarajeva nás potěšila. Všechno šlo jak mělo a my zanedlouho přicházeli k sarajevské katedrále. Katedrála srdce Ježíšova se stala naším výchozím bodem. Ale neměli jsme strach, že bychom se ztratili. Město je naprosto přehledné!

Úzké uličky nás sice nadchly, ale měli jsme takový hlad, že dokud jsme si nedali čevabčiči, místní specialitu, nebyla s námi řeč. Jakmile jsme dojedli, nastal ten správný čas na prohlídku starého města, uliček, mešit a tajemných zákoutí. Stánky nás vábily a nevěděli jsme, na co se koukat dříve. Úzká cestička lemovaná překupníčky s jejich exotickým zbožím nás pomalu navedla přímo na staré Baščaršijské náměstí s historickou dřevěnou kašnou. Vedle kašny stála krásná mešita, kterými je mimochodem poseto celé město.

A to, že Sarajevu vládne islám si člověk naplno uvědomí na vyhlídce nad městem. Kam až oko pohlédne vidí do nebe se tyčící minarety a muslimské hřbitovy pokrývají zelené plochy města. Modlitby se v danou hodinu rozléhají městem a vy máte pocit, že snad ani nejste v Evropě. Se slábnoucími slunečnými paprsky se kavárny plní muži, kteří v kroužcích pokuřují vodní dýmky. Také jsme zkusili. Spolu s bosenskou kávou to bylo to pravé zakončení prohlídky města.

Zpátky k autu jsme nepospíchali, ba naopak. Podél řeky Miljacky se šlo pěkně a navíc staré sarajevské mosty mají své kouzlo. Latinský most se nám líbil asi nejvíce. Něž nás přehledná mapka vrátila bezpečně na parkoviště, stihli jsme ještě omrknout starý pivovar postavený v roce 1882 a kostel Svatého Josefa. Sarajevské pivo jsme bohužel neochutnali, ale po celodenním výletě nám náramně bodla místní pálenka, kterou nám nabídnul náš pan domácí po příjezdu do kempu.

Autor: Diana Schirlová