Murano, Burano, Torcello - tři perly Benátské riviéry

Cestujete-li do Benátek, rozhodně si vyšetřete volný čas a navštivte pár okolních ostrovů. Mám na mysli ostrůvky Murano, Burano a Torcello.

Vyrazit můžete, stejně jako my, z Lido di Jesolo. To je nejen uznávané nejkrásnější letovisko Benátské riviéry, ale také je zde přístav, odkud vyráží lodě do Benátek nebo i na blízké ostrovy.

Když se řekne Murano, asi každému naskočí, že to nějak souvisí se sklem. Vždyť na kolika zámcích jste se setkali s informací, že tento nádherný lustr pochází z muranského skla? No vidíte. A právě toto sklo se vyrábí ve zdejších sklárnách. Po pravdě nejde o jeden ostrov, ale o skupinu ostrůvků, vzdálených asi 1,5 km od Benátek a žije zde něco kolem 5000 lidí.

Sklo zde má dlouhou historii, ačkoliv jak jsme se dozvěděli od průvodce, původně zde byl rybářský přístav a také se zde vyráběla sůl. Sklářský průmysl se zde začal rozvíjet až na konci 13. století, kdy všichni skláři byli nuceni se z Benátek přesunout právě na Murano, kvůli nebezpečí vzniku požárů. Zpočátku ostrov proslul výrobou skleněných perel a zrcadel a později se proslavil právě již zmíněnými lustry.

Mezi hlavní atrakce ostrova patří kostel Santa Maria e San Donato, proslulý zejména chodníkem z byzantské mozaiky. My jsme tedy tento kostel z nedostatku času obdivovali jen zvenčí, ale stejně jako další kostel San Pietro Martire s kaplí, určitě stojí i za prohlídku.

Původně jsme chtěli navštívit i sklárnu a muzeum muránského skla, které se nachází v Palazzo Giustinian, ale bohužel jsme měli smůlu, a zrovna zde bylo zavřeno. Tak snad příště se to podaří.

Dalším ostrovem, který jsme navštívili byl ostrov Burano. Opět jde o skupinku čtyř ostrovů spojených mosty a vzdálených cca 7 km od Benátek. V současné době zde žije prý něco kolem 2800 lidí.

První, co zde návštěvníky zaujme, jsou pestrobarevné domy všude kolem.

Význam tohoto ostrova vzrostl někdy v 15. - 16. století, kdy se zde začaly vyrábět krajky, s použitím zvláštní techniky. Údajne zde také zakoupil Leonardo da Vinci krajku pro hlavní oltář Duomo di Milano. Výroba a vývoz krajky postupně začal upadat, ale na konci 19. století zde byla otevřena škola krajkářství. Bohužel tradiční způsob výroby je časově velmi náročný a výsledné produkty jsou tudíž velmi drahé.

Burano, jak už jsem zmínila, je známý svými malými barevnými domky, které milují umělci i fotografové. Barvy domů nejsou vůbec nahodilé. Dodržují zvláštní systém pocházející ze zlatého věku rozvoje ostrova. Dodnes platí, že pokud někdo chce změnit barvu svého domu, musí poslat zvláštní žádost vládě, která tuto žádost posoudí a v případě souhlasu vydá povolení o použití dané barvy. Takže pokud si zde koupíte dům, dávejte si pozor, aby se vám líbila jeho barva, protože změnit ji bude velmi, velmi obtížné.

Turisté zde také mohou obdivovat kostel San Martino nebo Muzeum a školu krajkářství.

A pochopitelně si odsud můžete odvézt i nějakou krajku na památku, což jsme pochopitelně udělali. Největší problém byl si mezi tolika nádhernými kousky vybrat.

Z Burana pak naše cesta vedla na Torcello, řídce obydlený ostrov na severním konci benátské laguny nedaleko Benátek. Patří mezi nejstarší obydlenou část oblasti. Kdysi dávno zde prý žilo až 30 000 lidí. Bohužel laguny kolem ostrova se během času staly spíše močály a výrazně zde vzrostl výskyt komárů, přenášejících malárii, což vedlo postupně k úpadku tohoto kdysi slavného ostrova a většina obyvatelstva se přestěhovala na Murano, Burano nebo do Benátek. Dnes zde žije neuvěřitelných 10 lidí, včetně místního faráře.

Dnešní hlavní atrakcí je katedrála Santa Maria Assunta, pocházející ze 7. století. Nicméně neméně zajímavou stavbou je kostel Santa Fosca v podobě řeckého kříže.

A taky mnoho turistů zaujme starobylá kamenná židle, známá jako Attilův trůn. Nepatřila sice králi Hunů, ale pravděpodobně šlo o biskupské křeslo. A samozřejmě skoro každý se zde bude chtít vyfotit. Ale zajímavých míst je zde pochopitelně víc.

Kromě toho zde najdete také řadu archeologických památek z dávných dob.

Ostrov je jako stvořený pro umělce, kteří zde hledají často klidné útočiště nebo i inspiraci pro svou práci. Mimo jiné zde nějakou dobu strávil i Ernest Hemingway. Toto místo má rozhodně svou nezaměnitelnou atmosféru.

Autor: P.U.

Hotely přes booking.com