Ráj jménem Fidži

“Fidži, tichooceánské souostroví třistatřiceti ostrovů a atolů, to je naprostý ráj!” Ano, tak tuhle větu jsem si při prvním vystoupení z letadla sice neřekla, ale když jsme začali objevovat přilehlé malé ostrůvky hlavního ostrova Viti Levu, skrývající pláže lemované palmami, tak jsem věděla, že to ráj opravdu je.

Souostroví Mamnuca bylo naprosto dechberoucí. První zastávka - ostrov Mana - byl sice nejslabším zážitkem ze všech tří navštívených míst, ale i tak na něj rozhodně nezapomeneme. Na Maně jsme totiž bydleli v né moc dobrém hostelu, ale pláže, moře a příroda tu byli nádherné. Dva skoro téměř propršené dny nám navíc nedávali moc možnosti v dalším prozkoumávání okolí a náladu nám to také nezlepšilo. Třetí den následoval přesun na ostrov Bounty. Ubytování bylo o 100% lepší a začínali jsme chápat význam slovaj "ráj na zemi" nejen díky kráse ostrova. Vyrazili jsme na kajak, se kterým jsme obepluli ostrov celý dokola, nechybělo šnorchlování, protože mořský život je zde opravdu pestrý a večer jsme zakončili koukáním na rugby s místňáky. Byla to opravdu výjimečná příležitost, jelikož Fidži vyhrálo svou první olympijskou medaili. A to hned zlatou. Oslavy této výhry byly opravdu bujaré! Nikdy na tento zážitek nezapomenu.

Obr. 1 - Mana Island

Protože jsme využili Fiji Island Hopping, kdy jsme si dopředu naplánovali kolik nocí na jakém ostrově chceme strávit a dle našich požadavků jsme dostali jízdenku a časy odjezdů, po dvou dnech následoval další přesun. No dobrá, nebyla to jízdenka jako taková, ale téměř cár papíru s napsanými datumy a časy. To nás ale nemohlo po předchozím týdnu stráveném na hlavním ostrově rozházet, protože jsme se již dobře adaptovali na fidži vlnu. Nikam nespěchat, vše řešit v klidu. "Fiji time"

Obr.2 - Bounty Island

Poslední zastávkou byl ostrov Waya. Pro mě největší srdcovka, největší ráj, nejlepší pohoštění. Bydlení bylo provzováno místními vesničany, kteří velice dbali na to, aby se zde hosté cítili jako součástí rodiny, byli v pohodlí, poznali opravdový fidži život a také podmořské krásy. byli jsme pozváni na nedělní mši, navštili dvě další vesničky a měli tak možnost prozřít. Prozřít v tom, jak málo stáčí k životu a být štastný. Nakoukli jsme po pokličku fidžijské kuchyně, kterou nám připravovaly místní maminy téměř pod nosem a musím říct, že to byly jen samé dobroty. A nejlepší zážítek z podvodní říše? Šnorchlování se žraloky! Žádná masová akce, jen my dva a dva kluci z vesnice, kteří nás na loďce zavezli nedaleko ostrova, kde se malí žraloci vyskytují a šup do vody. Chce to trochu odvahy, ale stojí to za to. Loučení s tímto místem bylo o něco těžší než předtím, ale co se dá dělat. Osazenstvo ostrůvka se s námi rozloučilo písní a hrou na kytaru v doprovodu zběsilého mávání a my se vypravili opět zpět na hlavní ostrov, kde nás čekalo pár posledních nocí v ráji. 

Takže BULA FIJI s zase někdy na viděnou.

Autor: Monika V.

Poloha Fidji, zdroj mapy - openstreetmap.org