Vše, co byste měli vědět o městě Vancouver

Nádherné zelené město s veškerou vybaveností toho betonového, do kterého jsem se zamilovala. Město ležící na západním pobřeží Britské Kolumbie v Kanadě. Místo, které z jedné strany obklopuje oceán a z druhé hory.

Obr.1.: Downtown s přilehlou aglomerací (foto převzato: KIRAN POLACH, http://www.timeframegallery.com/Kiran_Polach.htm).

Jeden z nejkratších letů jak se můžete dostat do Vancouveru je s mezipřistáním ve Frankfurtu nad Mohanem. Z Prahy do Frankfurtu let trvá cca 1 hodinu a 20 minut. Naposledy jsem zvolila kvůli velmi nízké ceně let do Vancouveru s mezipřistáním 6 hodin. Deka, polštářek a kosmetická taštička se v příručním zavazadle opravdu hodí. Nejčastěji jsem využila společnost ČSA, toleruji je jen kvůli ceně. Pokud najdete jinou společnost za podobnou cenu, neváhejte ji využít. Čtyři lety z pěti zpožděné cca hodinu bez informace jak dlouho se bude ještě čekat. Když už čekáte u gatu, chce se vám na záchod nebo nemáte pití, věřte, že taková hodina může být ta nejdelší ve vašem životě  

Obr.2.: Po příletu do Vancouveru a projití imigrační kontrolou. Kanaďané jsou velcí vlastenci. 

Po přestupu do letadla Frankfurt – Vancouver cesta trvá 10 hodin a 30 minut. Je to opravdu dlouhé, zvolte pohodlné boty, oblečení, teplé ponožky a nejlépe vlastní sluchátka. Cestu jsem nejčastěji absolvovala se společností Condor a můžu doporučit. Základní věci mají zdarma.

První co vás čeká po vylodění se, je prokázání víz. Mohou se vás zeptat i na otázky typu, kam jedete, proč, za kým, na jak dlouho, kolik máte peněz na účtu, kde budete bydlet. Zejména u mužské části není výjimkou, že si celník zkontroluje počítač či mobilní telefon (kvůli práci na černo). Vše je individuální a záleží čistě na úředníkovi, jak dlouho si s vámi bude chtít povykládat

Obr.3.: Vancouver mě překvapil, že není typickým velkoměstem. Není v něm velké množství mrakodrapů, pár jich je jen v srdci města – Downtownu. Za městem se tyčí hory, v zimě poprášené sněhem. Proto jsou zde velké možnosti sportovního vyžití. Nasednete do auta a za půl hodiny se už můžete obouvat do lyžařských bot na sjezdovce a poté se jít potápět do oceánu nebo se projít jedním z nejkrásnějších a největších městských parků v severní Americe – Stanley parkem (foto převzato: JAKUB NIKL, https://www.zonerama.com/Photo/21340/1030401). 

Z letiště se dostanete do města skytrainem, jedná se o nadzemní metro bez řidiče. Největším šokem pro mě bylo zjištění, že všude je neuvěřitelné množství Asiatů. Existují zde velké čtvrti, kde bydlí pouze Číňané, z toho důvodu někteří vůbec nemluví anglicky. Nepotřebují, oblasti jsou tak velké, že mají i své obchody. Nemusím snad zmiňovat, že Kanaďané z toho nejsou dvakrát nadšení.

Dále ve městě zajišťují dopravu autobusy. Nikdy nezapomenu první jízdu autobusem! Autobus z nějakého důvodu nezastavoval na každé zastávce. Nechápala jsem proč, až později jsem pochopila systém s provázkem. Řidič zastavuje pouze, pokud vidí na zastávce cestující nebo pokud mu někdo zatáhnutím za provázek dá signál, aby zastavil. Ze začátku mi to přišlo děsně divné, ale urychluje to dopravu, protože ve Vancouveru zastavuje autobus cca každých 150 metrů.

Obr.4. a 5.: I takový autobus můžete potkat o Vánocích ve Vancouveru. Provázek, za který se tahá, když chcete vystoupit, je okolo celé délky autobusu, plus je v něm pár tlačítek navíc na tyčích. Vánoční náladě se nejde ubránit, kýčovité postavičky a ozdoby před domy jsou obvyklé

Tím, že Vancouver leží na pobřeží, oceán drží stabilnější teplotu než u nás. Léta jsou proto mírnější s chladným vánkem, zimy taktéž mírnější než ty naše a velice vlhké. Teplota se v zimě nepohybuje méně než kolem 4°C, pokud napadne ve městě sníh, je z toho totální dopravní kalamita – není to obvyklé.

Dostáváme se proto k bydlení, které je taktéž jiné než u nás. Ve Vancouveru se staví domečky ze dřeva, někdo říká sádrokartony, já říkám líkusáky  Jak už z mého označení plyne, nemám je vůbec ráda, jednoduše proto, že nemáte soukromí, všechno jde velmi snadno přes tenké zdi slyšet. Dlouho jsem si na tento fakt nemohla zvyknout. Stejně jako na fakt, že ve Vancouveru se často bydlí v basementu (suteréno-sklep s miniokny).

Bydlení je zde velice drahé, proto je obvyklé, že mladí lidé bydlí v rodinných domcích pouze se soukromým pokojem. Já sama jsem se stěhovala čtyřikrát, než jsem našla svoje pravé místo. Pokud budete hledat bydlení v Downtownu, je třeba dát si navíc pozor na štěnice. Naštěstí jsou však k dispozici mapy zobrazující oblasti s jejich výskytem.  

Obr.6.: Prostoru se využívá maximálně vzhledem k neúnosné ceně pozemků. Není tu drahé postavit dům, je drahé koupit pozemek. Proto jsou domy patrové a využívají se i zmíněné basementy. Navíc se platí vysoká roční daň z nemovitosti, na kterou mnoho obyvatel vydělává pronajmutím části domu.  

Město má velké množství parků, které lidé hojně využívají ke sportu, barbecue, odpočinku. Jedním z nejkrásnějších je zmiňovaný Stanley park, okolo kterého se jezdí na kole, bruslích. Projížďka je nádherná, celý park je lemován pobřežím, okolo kterého vede i cyklostezka. V závěru sportu mi byl odměnou západ Slunce nebo popovídání s přáteli na Third beach, kde se každé úterý loučí nadšenci hrající na africké bubny se Sluncem.

Obr.7.: Celý okruh má cca 12km. Trasa začíná a končí ve stejném bodě – English Bay a jede se proti směru hodinových ručiček. Toto pravidlo dodržujte, jet opačně je velmi neslušné a protijedoucí by vás mohli poslat do patřičných mezí. První zastávka je na Third Beach, zatancovat si nebo vydechnout. Cíl je na English Bay, kde můžete najít i výbornou hospůdku Shamrock alley. Tady si můžete dát točenou Plzeň a gulášovou polévku, což nikde jinde ve Vancouveru nenajdete. Každá návštěva je příjemný závan domova.  

Obr.8.,9. a 10.: Úterní ,,bubínkování“ na Third beach. Lidé hrají na bubínky, tancují, žonglují, hází si s rugby míčem, relaxují na dece,.. Pokud by vás napadlo, že by to byla ta pravá pohodička, ještě si otevřít pivo a zapálit cigárko, tak vyvedu z omylu. Na plážích a v parcích se nesmí pod pokutou kouřit nebo pít alkohol. Policejních hlídek je tu hodně, proto až na bubny vyrazíte, nezapomeňte si vzít s sebou plastovou láhev, do které si případné pivo přelijete   (fotky převzaty: TEREZA DOHNALOVÁ , https://www.facebook.com/tezaschibigallery/?fref=ts).

Autor: Lucie Kokrdová