Výlety a jídlo v Tobagu

V tomto díle se s vámi podělím o úryvek z našeho cestovatelského deníku - tentokrát to bude především o výletech a jídle v karibském Tobagu.

Náš první větší výlet z městečka Castara byl směr English Man's Bay. Jedná se o pláž, o které jsme si přečetli samé chvály v průvodci a která je v docházkové vzdálenosti od Castary. Cesta byla trochu náročnější – z kopce, do kopce po silnici a navíc v tom vedru... Cesty lemovaly krávy a býci. Tu a tam stál tur přímo na silnici. Není divu, když byl původně přivázán ke stéblu trávy. Někteří býci vypadali vážně nepřátelsky. Nervózně nás sledovali a to nebylo uprostřed ničeho pro člověka moc příjemné.

Cesta k English Man's Bay

English Man's Bay

Vyhlídka na English Man's Bay

Cesta lemovaná bambusy, exotickou zelení a vyschlými horskými potoky byla dlouhá pouze něco přes 4 km, ale nám se zdálo, že tam snad nedojdeme. Konečně jsme ale z cesty spatřili pod námi se rozpínající modravé moře a krásně vypadající pláž.

U pláže jsme objevili malou restauraci a obchod se suvenýry. Zrovna otevírali a my byli rádi, že jsme dorazili první a nebudeme se tlačit mezi turisty. Hned jsme nasadili šnorchly a hurá do vody!

Nové vodní prostředí má vždy své kouzlo. Pár nových ryb a synchronizovaná hejna proplouvající kolem. Nezáleží na druhu nebo velikosti, všechny si plavou jedna vedle druhé mezi kameny nebo korály. Taková byla téměř celá místní zátoka.  

Po návratu z vody se pláž proměnila v turistické ležení. Domorodci otravují s nabídkou průvodcovství. Proto jsme pobyli mezi palmami opodál a zanedlouho vyrazili nazpět rozloučit se s kravami. 

Uvázaná kráva

Na další výlet jsme si půjčili auto. Jela s námi i Linda, holka ze Švédska, která tu už nějaký ten pátek žije a dokonce se do své rodné země už nechystá vrátit. Provedla nás skoro celým ostrovem i na místa, kam bychom pravděpodobně jinak vůbec nešli.

První zastávkou byla pláž Pigeon Point. Je to první pláž v Karibiku, kde jsme museli platit vstupné. Konec konců tu každý kout pláže vypadá pohádkově a údržba určitě něco stojí. Bílé pláže, palmy, altány – vážně jak z reklamy na dovolenou u moře a přesto tu ani nebylo moc lidí. Užili jsme si ráchání v příjemně teplé vodě, kratší pokoukání na ryby a pomalu jsme se sbírali na cestu na další výletovou zastávku.

Pigeon Point

Pigeon Point pláž

Na oběd jsme se stavili v městečku Buccoo, kde jsme obkoukli i místní dlouhou úzkou pláž. Zajímavé nám přišly výstrahy upozorňující na jedovatost stromů. Pokud prší, není radno pod těmito stromy pobývat.

Původně jsme měli v plánu pokračovat na No Man‘s Land, což je podle průvodcovské brožury další velmi hezká pláž. Linda nám však doporučila toto místo vynechat a jet namísto toho na „tajnou“ pláž. Vůbec jsme toho nelitovali! Pláž u rozpadlého hotelu sice nebyla tou nejkrásnější, zato potápění ve vodě byla naprostá bomba. Voda byla krásně čistá a průzračná a mohli jsme tu vidět korály i ryby, které jsme jinde nezahlédli. Kdybychom se nemuseli vydat dále, koukali bychom do té vody ještě teď.  

Dalším cílem bylo objet celý ostrov po pobřeží. Krajina z Atlantické strany je trochu jiná - žádné nebo zcela černé pláže, moře s krátkými vlnami a fičák. Úzkými silnicemi jsme se propletli dále na sever na okraj deštného pralesa. Cesta pralesem byla osvěžující, jelikož je zde klima chladněji a také proto, že jsme se mohli občerstvit pramenitou pralesní vodou. I přes suchou sezónu byl prales bujarý a překrásně zelený. Po průjezdu kopcovitým terénem jsme sjeli na vyhlídku na Bloody Bay. Krátká ale hezká zastávka. Domů jsme přijeli za soumraku, unavení a fascinovaní.

Kromě výletů bych chtěla zmínit i něco o jídle, protože i to je věc, která nás na cestování baví.

Co se ovoce týče, tak to nebylo jako v Grenadě, kde jsme si zašli do buše a přinesli kopu plodů. Zde se dal sebrat maximálně chlebovník, který se tu celkem hojně vyskytoval. Ostatní ovoce si spíše lidé pěstovali na svých zahradách. Chlebovník se dá připravit na nejrůznější způsoby, ale už se nám z něho začaly protáčet panenky, proto ho nemusíme dlouho vidět.

Měli jsme možnost ochutnat i místní knedlíky. Lidé tomu tedy říkali knedlíky, ale pro nás Čechy je to spíš tlustší tuhá palačinka. Tato palačinka s rybou a čočkou je tradičním Creolským pokrmem. Zajímavé, že?

Knedlíky s rybou

Protože už jsme ochutnali hodně, rozhodli jsme se zkusit i Konka (Křídlatec velký – Queen conch). Maso z obřích mořských ulit jsme usmažili na cibulce s česnekem a k tomu připravili hrachovou kaši. Chutnalo to fantasticky! Velmi doporučuji. Nicméně asi musíte narazit na tak dobré kuchaře, jako jsme my, jelikož jsme Konka jedli už v Saint Martin a moc nám nechutnal.

Protože se do tohoto dílu už víc nevejde, dozvíte se zbytek našich zážitků z Tobaga v příštím díle. Mimochodem to bude poslední díl z karibských ostrovů.

Autor: Lucie Dvořáková