Zakynthos – ostrov ženské bohyně

Když prchala Máří Magdalena z Jeruzalema, možná i obtěžkána potomkem, na čas našla prý azyl i na ostrově Zakynthos. Tuto domněnku si zdejší obyvatelé nenechají vzít. Právě naopak – ukáží vám pláž, kde Maří Magdalena přistála se svou lodí i místa, která pamatují její kroky.

Zakynthosané věří, že to byla tato žena, která přinesla na ostrov křesťanskou víru. Duchovní rozměr ostrova je cítit ve vzduchu a je přístupný všem, pro které dovolená není jen opékáním se na pláži a vymetáním barů, jakkoliv vřele vás zdejší hostinští zvou ke vstupu.

Perla Jónského moře

Už samotné přistávání na ostrově Zakynthos, který leží v Jónském moři, je zážitkem. Letadlo se nad ostrovem prudce stáčí a nalétává si na poměrně krátkou přistávací plochu letiště v Laganas. Zdá se vám, že není možné, aby se pilot trefil správně, ale to už dosedáte na ranvej, letadlo prudce přibržďuje a vás zalévá vlna euforie.

Ostrov, který se zdá z výšky tak zelený a plný bujné vegetace, vám pak přijde, cestou autobusem na místo pobytu, poněkud vyprahlý. Ostatně přístáli  jsme v červenci, což je hlavní sezóna požárů.

   Letiště Zakynthos

Tsilivi – penzion Sun rise

Naším cílem bylo městečko Tsilivi. Téměř na samém jeho konci nás autobus vyklopil se zavazadly u penzionu s honosným názvem „Sun rise“.  Zájezd byl zakoupen jako last minute a tak jsme museli počítat s určitým kompromisem v oblasti ubytování, stravování a vzdáleností od moře.  Jak se posléze ukázalo, ubytování bylo v poměru: cena  - kvalita naprosto vyhovující. Jen velmi brzy vzala za své, naše snaha vydržet bez klimatizace.Teploty šplhaly přes den k tropickým 35 stupňům a v noci klesaly zas jen k tropickým 25.

   Penzion

Strava naprosto předčila naše očekávání, ovšem jaké jsme je mohli mít, když jsme předtím ještě Řecko nikdy neokusili? Snídaně formou švédských stolů byla zaměřena na britskou klientelu a člověk jen nerad odcházel od té spousty dobrot.  Večeře pak, jako druhá část polopenze, byla servírovaná. Milé bylo pozorovat  při večeři objemného kuchaře, jak vykukuje ze dveří kuchyně a čeká na to, až se na něj povzbudivě usmějeme a schválíme jeho menu zvednutým palcem. Ostatně srdečnost Řeků je příslovečná.

   Oběd

Moře a pláže

Cesta k moři byla tou neznámou v rovnici našeho last minute, která se ukázala být největším úskalím. Inzerovaných 800 m, bylo ve skutečnosti asi 1,5 km. A šlapat tuhle vzdálenost ve 35 stupňové výhni? To opravdu nebyl žádný med. Zato jsme poznali z blízka řecký venkov s rezavějícími zemědělskými stroji v polích a s nedostavěnými budovami nových penzionů, na které v době krize došly peníze. Občas jsme na cestě potkali apatického oslíka, obtěžkaného nákladem zemědělských výpěstků.

   Oslík

Na druhou stranu jsme se mohli do sytosti kochat nekonečně modrým nebem, bez jediného mráčku a také vůní rozmarýnu, šalvěje a tymiánu, které rostly podél cesty.

   Pláž - posezení

Odměnou za naší námahu byla písčitá pláž s pozvolným vstupem do moře, kde jsme si neprozíravě zapíchli slunečník nedaleko výstražné cedulky a záhy byli slušně, ale rázně vypoklonkování na jiné místo. Chtěli jsme se totiž vetřít do hájemství karety obecné - želvy, která je na Zakynthosu chráněná a právě v tomto období snáší v písku vejce.

    Moře v noci

Být psem a na Zakynthosu není žádné terno

Pro péči, kterou věnují domorodci karetám, nevěříte, jak špatně se zde vede psům. Pokud doma vlastníte čtyřnohého přítele, bolí vás srdce při pohledu na vychrtlé a hladové psy, kteří tu a tam proběhnou mezi slunečníky, ve více či méně marné snaze, dostat něco k snědku. Ostatně hned na letišti můžete přispět k řešení tohoto problému, vhozením několik mincí do kasičky.

Okružní cesta za pamětihodnostmi ostrova

Původně objednaná cesta po moři se pro velké vlny nakonec nekonala, jak pravil náš průvodce: „neuvěříte, ale na poslední plavbě zvracel i kapitán lodi“. A tak nezbývalo, než vzít zavděk fádním autobusem a vydat se po ostrově prašnými cestami.

    U olivovníku

První zastávka, po dlouhém stoupání do kopců, byla ve středu ostrova. Vesnice Maherado, je známá především díky kostelu se zázračnou černou madonou Agii Mavrou. Její ikona je častována polibky věřících, kteří doufají v přímluvu této podivuhodné bytosti. Konečně jsou zde zadokumentovány případy, kdy Agie Mavra pomohla a lidé se zázračně uzdravili ze svých nemocí. I já jsem neodolala a vtiskla ikoně svůj polibek, což manžel kvitoval zvednutým obočím a slovy: „počkej, jaký budeš mít opar…“, ale Agie Mavra nezklamala a mé rty zůstaly bez poskvrnky.

Dalším milníkem, který si nemůžete nechat ujít je pláž Navagio, známá také jako zátoka pirátů. Pláž je přístupná jen po moři, ale my jsme na ní shlíželi z vrcholu kopce. I tak to bylo impozantní vidět pravý vrak pašerácké lodi, která zde uvízla v 80 letech minulého století.

    Zátoka pirátů

Poslední zastávkou bylo prozíravě vinařství Callinico v malé vesničce Kalipado. Úskalím se ukázala volná ochutnávka vín, která nám rozpáleným poutníkům velmi zachutnala. Vystoupit na konci výletu z autobusu a dojít rovným krokem do pokoje, pak byl nemalý problém.

Řecko nám nejen vonělo, ale také chutnalo. Navíc vřelost, s jakou se Řekové chovají k hostům, je příslovečná. Máří Magdalena i černá madona Agia Mavra, obě patronky ostrova, jako by bděly i nad kroky návštěvníků, stejně jako dávají pozor na své vlastní lidi.

Marie Ondová

Mohlo by vás zajímat:

Last moment Zakynthos za 1 680 Kč

Letiště Zakynthos (ZTH)

Zpáteční srpnové letenky na Zakynthos z Vídně

Last minute zájezd na Zakynthos za 6 490 Kč

Řecká města a letoviska

Doba letu do Řecka