Co mají společného Ďábelské ostrovy a Ostrovy spásy?

Vše, od chmurné historie až po turistický věhlas, kterému se těší dnes. Jedná se totiž o dva různé názvy pro tři tytéž malé ostrovy v Jižní Americe. Všechny spadají pod správu Francouzské Guyany a od dob vlády Napoleona III. až do roku 1946 byly francouzskou trestaneckou kolonií. Právě tato nelichotivá kapitola jejich minulosti jim dala věhlas, a to i skrze mnoho řádků, které byly o životě místních trestanců sepsány.

Île du Diable (Devil's Island), zdroj fotky - PoM,  French Wikipedia

Jak se dostaly do knih?

Pravděpodobně největší pozornost přitáhl k ostrovům román Motýlek, jehož autor zde byl vězněn. Dílo vydal jako autobiografii, nicméně už tehdy existovaly o jeho autentičnosti pochybnosti. Autor si měl údajně některé pasáže ze svého nepříjemného pobytu přivlastnit od jiných vězňů.

Ať už to tak bylo nebo ne, román si získal hodně čtenářů i mimo Francii, a v roce 1971 se dostal i k nám. Kniha předkládá osud mladého Francouze odsouzeného za vraždu, který si svůj trest měl odpykat na stejném místě jako slavný trestanec Alfred Dreyfus. Totiž na jednom ze tří ostrovů ve Francouzské Guyaně. Příběhu se dostalo i filmového zpracování, a tak se dnes bývalá trestanecká kolonie těší zájmu turistů.

Poloha ostrovů, zdroj mapy - openstreetmap.org

Co zde čeká dnes?

Mnozí sem putují nejen poznat temnou minulost, ale těší se také na odpočinkový pobyt spojený s netradiční exotikou. Nejvíce jich hostí největší ostrov pojmenovaný na počest Ludvíka XV. Královský. Zde si odpykávali trest vězni odsouzení k mírnějším trestům.

Na menším ostrově Svatého Josefa těžce pracovali vězni odsouzení k těžším trestům a většina z nich zde také zemřela. Náročná práce na horkém slunci vzala život z mnohých těl, která pak byla bez milosti naházena do neklidného moře.

Na Královském ostrově zůstává zachována vězeňská nemocnice a administrativní budova. Ta dnes slouží jako ubytovna s restaurací, která dbá na nároky nynějších hostů a návštěvníků muzea mapujícího historii trestanecké kolonie.

Prohlédnout si můžete pozůstatky po vězeňském osídlení. Na neudržovaných vězeňských budovách si svou daň vybírá ruka času, a tak je jen otázkou, jak dlouho ještě tato nelichotivá atrakce zůstane k vidění. To, že i zde zůstal prostor pro víru, dokládá kostel a hřbitov, kde jsou pohřbeni dozorci a jejich rodiny.

Co neuvidíte?

Ne všechny ostrovy jsou přístupné očím turistů. Nejmenší ostrov odstrašující zvědavce už svým názvem, Ďáblův ostrov, si můžete prohlédnout jen z paluby lodi. Je velmi málo přístupný díky specifickým mořským proudům, snad i proto sem Francouzi vozili své nejvíce nepohodlné vězně, ty politické.

Pro ty, kteří si rádi odpočinou od tíživé minulosti je na Královském ostrově písečná pláž ideální pro poklidnou relaxaci ve stínu kokosových palem a také dost prostoru pro plavání bez obav ze žraloků. Ti dříve ohrožovali vězně při jejich pokusech o útěk. Dnes plavce proti jejich zubům chrání speciálně zbudovaná zídka.

Kdy tu vládne ticho

Jednou za čas ovšem lidské hemžení na ostrovech utichne. Ve dnech, kdy jsou plánovány starty z nedalekého kosmodromu v Kourou jsou ostrovy evakuovány a čilý ruch utichne. Snad i proto, aby zde našly mrtvé duše alespoň chvíli klidu.

Autor: J.M.