KOUSEK EVROPY V KARIBIKU VÁM NABÍDNE OSTROV MARTINIK

Ostrov Martinik (francouzsky Martinique) najdete v Karibiku, ale přesto budete vlastně doma v Evropské unii. Martinik je totiž zámořským regionem, který je součástí Francie a jeho nejvyšším představitelem je francouzský prezident.

Ostrov je součástí souostroví Malé Antily severně od Venezuely. Nejbližšími sousedy jsou ostrovy Dominika (severně) a Svatá Lucie (jižně).

Ostrov má rozlohu 1128 km²  a aktuálně na něm žije necelých 400 tisíc stálých obyvatel. Hlavním městem ostrova je Fort-de-France, což v překladu znamená „francouzská pevnost“. Domluvíte se zde samozřejmě francouzsky, ale také antilskou kreolštinou a v turistických centrech většinou i anglicky.

Historie
Pro Evropu Martinik objevili námořníci Kryštofa Kolumba v roce 1502. Tehdy na ostrově žili karibští indiáni a ostrov nesl tehdy název Madinina (Ostrov květin). Původní kultura byla velmi rychle zcela potlačena kolonisty.

V roce 1635 se na ostrově vylodili francouzští zemědělci a založili osadu Saint-Pierre, která se stala hlavním městem. Začala se zde pěstovat hlavně cukrová třtina, což vyžadovalo velký počet pracovníků. Od roku 1636 se tak díky svolení krále Ludvíka XIII. mohli na ostrov dovážet otroci z Afriky, jejichž potomci dnes tvoří většinu obyvatel Martiniku.

Dnešní hlavní město a zároveň přístav Fort-de-France bylo založeno roku 1640. V letech 1794 až 1815 ostrov okupovali Britové, pak se ale vrátil do francouzských rukou. Otroctví bylo zrušeno v roce 1848, a to dekretem francouzského ministra Victora Schoelchera, který je dosud oslavován jako významná postava místní historie.

Na osud ostrova měl zásadní vliv výbuch sopky Montagne Pelée (jinak též Mont Pelée) 8. května roku 1902. Tato sopka zcela zničila původní hlavní město Saint Pierre a výbuch zahubil téměř 30 tisíc obyvatel. Od roku 1946 je Martinik oficiálně zámořským departmentem Francie.

Co na Martiniku nevynechat
Jako všude v Karibiku, i zde najdete krásné písečné pláže. Většina z těch místních je kryta korálovými útesy, takže přímo na plážích je moře klidné a bezpečné. Smrtonosná sopka již dlouhá desetiletí podřimuje, takže výstup na její vrchol ve výšce 1300 metrů je místní turistickou atrakcí. Vzhledem k velmi kvalitní silniční síti a poměrně malé velikosti ostrova si hodně turistů pronajímá auta a projíždí si ostrov po vlastní ose. Najdete zde nejen krásnou tropickou přírodu, ale také cosi z francouzského stylu na pobřeží i ve vnitrozemí.

Oblíbené jsou místní výrobny rumu, které jsou obvykle propojeny i s obchody, kde si lze koupit tento nejtradičnější ostrovní suvenýr. Ostatně i místní kuchyně stojí za bližší prozkoumání, protože je skvělou směsí francouzské a kreolské kuchyně.

Město Fort-de-France je jedním z největších v Karibiku a leží zde mimo jiné pevnost Fort Saint Louis ze 17. století. Za návštěvu určitě stojí kostel Sacré-Coer de Balata, vybudovaný na skále podle pařížského vzoru, katedrála Saint Louis nebo muzeum předkolumbovské historie.

Asi 10 km severně od přístavu ve Fort-de-France se nachází Jardin de Balata – soukromá botanická zahrada, kde roste více než 3000 druhů tropických rostlin, poletují kolibříci a projít se můžete i po dřevěných chodníčcích v korunách stromů. Z nich je krásný výhled nejen na zahradu, ale i na okolí.

Velmi populární je letovisko také Trois-Ilets, které má až lázeňskou atmosféru a leží na opačné straně stejného zálivu jako hlavní město. Je pojmenované podle tří ostrůvků (Charles, Thébloux a Sixtain), u kterých bylo vybudováno. Původní hlavní město nebylo po ničivé erupci nikdy obnoveno, takže dnes je Saint Pierre jen malým městečkem, kde ale sídlí vulkanologické muzeum a k vidění jsou i pozůstatky původního zničeného města. Protože se na ostrově narodila manželka Napoleona Bonaparta Joséphine de Beauharnais, je po ní pojmenováno mnoho míst. Výjimkou nejsou ani Baignoire de Josephine v dalším oblíbeném turistickém středisku Le François. V překladu je to Josefinina koupel a jedná se o pobřežní laguny, v nichž se budoucí císařovna ráda koupala.

Na co si dát pozor
Stejně jako v jiných exotických destinacích, jsou i na Martiniku zvířata či rostliny, od kterých je lépe držet se dál. Je to hlavně velmi jedovatý, ale na štěstí pro turisty i poměrně vzácný a velmi plachý had, kterého místní nazývají Fer-de-Lance (železný oštěp). Při uštknutí je třeba okamžitě vyhledat lékaře. Jedovatá je i šťáva stromu Mancinella, který je proto obvykle označován červenými pruhy, aby se mu návštěvníci vyhnuli.

Jak se tam dostat
Od nás je nejjednodušší cestovat přes Paříž, odkud na Martinik létají přímé lety.

- Mag -