Kyklady

V Egejském moři, mezi Řeckem a Tureckem, se rozkládá  řecké, turisty celého světa vyhledávané, souostroví Kyklady. Je tvořeno třiceti velkými a 190 malým ostrovy. Rozloha ostrovů je víc než 2,5 tisíce km².

V antických dobách tvořily ostrovy kruh (kykládes – ostrovy v kruhu) kolem posvátného ostrova Délos, na němž se podle pověsti narodila bohyně Artemis a její bratr Apollón. Ostrovy, které zaujímaly místo za tímto kruhem, dostaly jméno Sporady (sporádes – roztroušené ostrovy).

Původním národem zde byl v době bronzové pravděpodobně národ Káriů, pocházející z jihovýchodního pobřeží Turecka. V 10. století před n. l. souostroví kolonizovaly jónské kmeny a to během následujících století ekonomicky vzkvétalo. Pozdější úpadek zapříčinil, že po 6. století před n. l. byl významný už jenom ostrov Délos. Ve 12. století našeho letopočtu zde vzniklo vévodství Náxos, což byl křižácký stát, založený Benátčany. Centrum vévodství (taktéž zvané Egejské vévodství) bylo na ostrovech Náxos a Páros. Od roku 1204 patřily ostrovy Benátkám.

Geologické složení zahrnuje především granit, břidlici a rulu. Povrch většiny ostrůvků je vyprahlý a holý, není tu téměř žádný porost, čímž je také zapříčiněn nedostatek vody.

Mezi obydlenými a turisticky zajímavými ostrovy funguje lodní doprava. Velké ostrovy mají letiště a lodní spojení s přístavem Pireus v Athénách.

Nyní se na některé z kykladských ostrovů podíváme blíže.

• Ostrov Naxos (skloňuj „bez Naxu“) je největší ostrov v souostroví.

 Jeho rozloha činí 428 km². Je dosti hornatý a nejvyšším bodem je hora Zeus, dosahující 1001 metrů nadmořské výšky. Zeus je zároveň nejvyšší horou celých Kyklad. Hlavním městem ostrova je stejnojmenný Naxos, zvaný i Chora. Dominantou města je hrad v centru a na pevnině, vybíhající do moře, stojí portál Apollonova chrámu - Portara, jenž nebyl nikdy dostavěn.

Na Naxu převládá zemědělství – především se pěstuje zelenina a vinohradnictví. Nejdůležitějším zdrojem příjmů tamních obyvatel je turismus. Však se také o své domky i okolí pečlivě starají – známé jsou jejich bíle natřené domy, chodníky i celé uličky, doplněné modrou barvou. Všude najdete květiny – ať už za okny, anebo na ulicích ve velkých keramických květináčích.

Nejoblíbenějšími turistickými a rekreačními letovisky jsou St. George a Agie Anna. Na ostrově je i letiště.

• Dále ke Kykladám patří pohádkové souostroví Santorini, na kterém si kde kdo přeje strávit svoji dovolenou.

Santorini se rozkládá na jihu Kyklad na pomezí Egejského a Krétského moře a je tvořeno pěti ostrovy.

Svůj název má souostroví ze 13. století, a to podle svaté Ireny – Sancta Irene.

Santorini byl v minulosti ostrov vulkanického původu, který rozmetala sopečná erupce někdy mezi 17. a 16. stoletím před naším letopočtem. Podle záznamů se jednalo o největší výbuch, jaký kdy člověk na Zemi zažil. Síla výbuchu je vědci odhadována na 2400 megatun TNT, což je exploze asi 160000 krát větší než byla u hirošimské bomby. Ta explodovala s ničivostí 15 kilotun TNT.  

Na Santorini jsou překrásné pláže, z nichž některé jsou písečné, jiné oblázkové či kamenné a barvy těchto materiálů jsou, díky dávné vulkanické činnosti, velmi pestré – od bílé, červenožluté a rudé až do černých odstínů.

• Mykonos – tento ostrov je složen převážně z žuly.

Jako mnoho dalších řeckých ostrovů trpí nedostatkem vody. Podle archeologických nálezů se usuzuje, že Mykonos byl osídlen Ióny začátkem 11. století. Našly se však i stopy neolitických kmenů, které tu patrně žily již ve 3. tisíciletí př. n. l. V antice Mykonos pravděpodobně zásoboval obyvatele dva kilometry vzdáleného ostrova Délos.

Zdroj videa: YouTube CC Le Monde en Vidéo, Mykonos

Ostrov Mykonos patří rovněž k velmi oblíbeným řeckým ostrovům. Kromě zážitků od moře si můžete přivézt domů pěkné vzpomínky na větrné mlýny, nacházející se na celém ostrově, anebo třeba na kostel Panagias Paraportiani. Mykonos je vyhledáván i pro svůj pestrý noční život.

Autor: Jaroslava Linková