Cestopis: cesta po Asii

I rozmanitá Evropa může otřelému cestovateli začít lézt na nervy a když ani Spojené Státy Americké, země neomezených možností za velkou louží, ani Arabské země za menší louži středozemního moře nedokážou splnit očekávání napadne některé poněkud opomíjený východ. Nápad to byl výborný jen jak začít. Ani zkušený cestovatel nemůže vědět jak to funguje v zemi kde nikdy nebyl, jezdí dopravní prostředky na čas? Jak vypadá asijská MHD, dorozumím se anglicky?

Jak se lidé budou chovat k bělochovi, budou se mě snažit okrást? I takovéto otázky jsem řešil. Nejsem však žádný líný Honza co by za pecí se válel a dal jsem se do práce. Zběžně zkontrolovat vízové povinnosti, ceny letenek, možné bezpečnostní hrozby, hlavní destinace a lákadla, které musím navštít. Můj cíl byl jasný: ve dvou měsících poznat co nejvíce za co nejméně. A to se mi podařilo!

Koupil jsem zpáteční letenku do Pekingu a vydal se na nezapomenutelnou a nejúžasnější cestu svého života. Téměř všechny letenky jsem měl koupené již z domova v předstihu za výhodnou cenu. Celkově z mého rozpočtu urvalo těchto 20 letenek něco více než třetinu, přesněji 34 000. (dalšíh 30 000 padlo na stravování, ubytování, dopravu a vstupy, poslední necelou třetinu jsem utratil za zbytečnosti typu suvenýrů, fake oblečení, kurzu hloubkového potápění a další postradatelné aktitivty) Po kratším průzkumu "lowcostového trhu" si každý může sestavit svůj ideální itinerář. Tuto strastiplnou a nejprotivnější část jakékoliv cesty s přehledem v Asii pokryje Air Asia, případně CEBU Pacific a jiné lowcosty, kterých je v Asii k mému překvapení velké množství. Společnosti fungují na naprosto stejném principu jako evropský WizzAir, či Ryanair. Ještě vytisknout Wikitravel, nejběžnější fráze v čínštině, japonštině, korejštině a dalších, zabalit nejdůležitější a nejpotřebnější věci a už jsem si to trajdal do Mnichova.

Peking, Tokio, Soul

Plán byl jasný, nesměl jsem udělat chybu. Zmeškat jediné letadlo by znamenalo narušení celé cesty. To se naštěstí nestalo. Jak se ukázalo, plán to byl dokonalý, bez jediné chybičky. Z celého dvouměsíčního pobytu jsem promrhal jen jediný den v Indonésii, kde zrovna probíhal Ramadán a tak nic nefungovalo. První zastávkou byla Čína. Co lze čekat od komunistické země třetího světa? Kapitalismus! Peking je centrum reklam, mezinárodních společností, nákupních chrámů konzumu a značkové "západní" zboží lze sehnat na každém rohu. V klimatizovaném McDonalds, či Starbucks si člověk odpočiné od všudypřítomného smogu a vysoké vlhkosti. Internet, symbol demokracie a volného přístupu k informacím, zde také není tabu. V obchodním centru se připojím, zaskypuju příbuzným a dám vědět přátelům (jen ne přes Facebook, ten vláda blokuje). Moje cesta pokračovala přes Japonské Tokio, Osaku, Kjóto až do Jihokorejského Soulu, kde jsem se na chvíli zdržel. V druhé části mé cesty jsem okusil nástrahy třetího světa. I když jsou filipínci z asijských národů jistě nejvíce otevření a vstřícní k cizincům, jejich finanční situace je často předurčuje k pokusům vymámit z turistů peníze. Taiwan a Sultanát Brunej mi opět ukázal čeho asijští tygři v několika málo poslednch letech dosáhly. Indonésie mě zcela šokovala a bohužel musím říct, že ve špatném slova smyslu. Vojenská diktatura zemi zmítá již několik let a život zde je neuvěřitelně obtížný. I proto jsem se do Singapuru velice těšil a ten naprosto splnil mé očekávání, představa a obavy před Malajsií se vypařily hned po překročení hranic. Tuto zemi jsem si naprosto zamiloval a nyní litují, že jsem zde strávil pohé tři dny.

Asie mě naprosto uchvátila. I když všichni Asiaté na první pohled vypadají stejně, existují obrovské rozdíly a to především v chování. Obyvatelé Filipín zdědily španělský temperament, Japonce si brzy s Číňanem nespletete a vystresovaní Korejci nemohou být srovnáváni s Taiwanci. Z úžasné asijské tradiční kultury by se mnozí mohli přiučit. Japonec Vám pomůže aniž by za to chtěl okamžitou protislužbu, věří totiž v karmu, v metru však do vás budou strkat a prát se s vámi o každý kousek místa. Pojem Asijská kuchyně je také nesmysl. Jak někdo může přiřadit japonské ryby, čínské kungpao a malajskou kuchyní řadit do jedné kategorie? Jelikož mám po Asii spoustu kamarádů, přespával jsem u nich. Pro mě to znamenalo zdarma nocleh a často i stravu,a kamarádi se za odměnu alespoň na chvíli odtrhli od svého neuvěřitelně vysokého pracovního nasazení a podívali se na turistická místa, která již dlouho neměli čas navštivit.

Takto se mi podařilo procestovat tuto úžasnou krajinu za přijatelnou cenu. Dnes kudy chodím tam Asii doporučuju, neustále o ní mluvím a nemohu ji dostat z hlavy. Doufám, že se tam již brzy opět podívám! Pokud má někdo z vás stejný nápad, neváhejte, nebudete litovat! Vždy ale pamatujte na přísloví: Jiný kraj, jiný mrv". Proto plánujte (podrobně a reálně), přátelste se s místními (objevíte místa, která byste nenašli) a především přemýšlejte. Reálně si řekněte kolik jste ochotni denně ujít, kolik času strávit spánkem, kde chcete spát. Zbavte se předsudků a udělejte si obrázek o Asiatech sami, nikoho nesuďte na základě své kultury a buďte tolerantní a přizpůsobivý. To je ten nejlepší návod na úspešné cestování, a v Asii platí dvojnásob.