UNESCO

UNESCO neboli celým názvem United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, tedy česky Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu oficiálně vznikla v roce 1946, ač příprava na tento proces byla zahájena už těsně po válce roku 1945. Dnes její sídlo najdete v Paříži. Nejdůležitějším orgánem celé instituce je Generální konference, která se každé dva roky schází na zasedání, kde probírá otázky ohledně správy organizace. Na plnění dohodnutých bodů potom dozírá Výkonná rada. A poslední je Sekretariát UNESCO, v jehož čele stojí generální ředitel. Dnes tedy ředitelka, na tomto postu je bulharská zástupkyně, politička Irina Bokova, která svou funkci zastává od roku 2009 a její mandát trvá až do roku 2017.

Momentálně je v ní angažováno sto devadesát pět členských zemí, Česká republika nejenže nemůže scházet, ale ještě jako Československo stála u samotného zrodu a byla mezi dvacítkou zakládajících států. UNESCO podporuje především rozvoj vědy a kultury. Širší veřejnosti je známá na základě činnosti, kterou stvrdila Úmluvou o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví ve Stockholmu. Tedy úsilím o zachování zvláště významných památek i příštím generacím. Zároveň podporou vzájemné spolupráce mezi jednotlivými státy v této sféře UNESCO přispívá k udržení mezinárodního míru.

Naše republika dnes má na seznamu těchto pamětihodností hned dvanáct „želízek v ohni”. A co se na něm změnilo nově? V roce 2015 se soupis rozšířil o dvacet čtyři položek, na české významnosti se ale tentokrát nedostalo. Dočkala se třeba sicilská katedrála Monreale. Ta pochází ze dvanáctého století, najdete ji v Palermu a jde o unikátní ukázku normanské architektury. Žádného zástupce sice mezi novými přírůstky přímo nemáme, ale probojoval se sem i třeba Christiansfeld. Jde o město, které najdete v jižním Dánsku. Proč je zajímavé pro našince? Kromě toho, že je unikátní svým urbanistickým konceptem, jej totiž založili v roce 1773 čeští přistěhovalci, konkrétně příslušníci moravských bratrů, což je evangelická církev.