Původem se jedná o zatopenou pískovnu. Ta zde svou činnost ukončila v roce 1993 a našli byste ji mezi obcemi Dřisy a Konětopy na Mělnicku, nyní jde oficiálně o okres Praha-východ.

Jezera se tu nacházejí hned dvě, ke koupání se využívá větší z nich a celková plocha činí 0,063 km². V současnosti patří pod stejnojmennou společnost s ručením omezeným, která oficiálně vznikla roku 2003.

Poloostrov Yucatán leží ve Střední Americe mezi Mexickým zálivem a Karibským mořem. Je to země jezer a řek, přesto je pokrytá tropickými lesy. Dešťová voda prosakuje porézním vápencovým podložím a vytváří rozsáhlý systém podzemních toků.

Starobylé  chorvatské město Poreč je s okolním regionem zasvěcené letnímu turismu. Tohle místo je středobodem rozsáhlého systému turistických letovisek, který se rozkládá na sever i na jih podél západního pobřeží Istrie.

Název státní přírodní rezervace je možné volně přeložit jako okouzlující skála, kterou v ní skutečně najdete. Masivní růžová žula kraluje skrze celý park a je na co se dívat. Relativně malou rezervaci naleznete v centrálním Texasu, nedaleko městečka Fredericksburg.

Jde o trikolóru tvořenou třemi svislými pruhy v barvě zelené, bílé a oranžové. Obě krajní barvy mají symbolizovat její obyvatelstvo, katolickou a protestanskou část, přičemž bílé pole uprostřed předznamenává mír mezi oběma znesvářenými tábory.

Jinak se jmenuje také Siniristilippu a má podobu modrého kříže na bílém podkladě, tomu se někdy říká i skandinávský. Užívají ho všechny severské země a odvozen je z vlajky dánské. Stávající podoba pochází z roku 1978, kdy byl z finské vlajky definitivně odstraněn státní znak.

Objevuje se zde rovněž motiv trikolóry v podobě bílého, modrého a červeného pruhu. Bílá znamená čistotu, modrá stálost a červená energii a sílu. Názory na původ se značně liší, snad by měla pocházet od nizozemské.

Základ tvoří slovenská trikolóra (pruhy v bílé, modré a červené) a k nim je přidán slovenský znak. Její stávající podoba pochází z revolučních let 1848/1849, pořadí barev se však ustálilo až rokem 1968.

Je tvořena třemi pruhy v červené, bílé a červené. Pak jde o vlajku národní, přidá-li se ještě znak, hovoříme o vlajce státní. K symbolice barev se váže legenda o vévodovi Leopoldu V., který si v boji krví potřísnil bílé oblečení, to však zůstalo nedotčeno pod opaskem.

Na norské vlajce najdete modrý kříž na červeném podkladu. Dnešní podoba pochází až z roku 1821, jinak se v zemi používaly vlajky Švédska a Dánska.